Publikováno: 14.11.2018 13:09
Působení šlechticů českých zemí na královském dvoře v Madridu a vliv španělské kultury na jejich zámecká sídla bude zkoumat vědecké sympozium, které 15. listopadu pořádá ve španělské metropoli Národní památkový ústav České republiky (NPÚ) spolu s Historickým institutem Nejvyšší rady Španělska pro vědu a výzkum (CSIC). Sympozium s názvem „Císařští vyslanci v Madridu a jejich rezidence v českých zemích. Kulturní a společenský transfer v 16. až 19. století“ doprovodí stejnojmenná panelová výstava připravená NPÚ, která představí jednotlivé šlechtické osobnosti i soubory osobních a uměleckých předmětů, jež byly s jejich diplomatickými cestami přímo spojené a dochovaly se ve sbírkách hradů a zámků. Výstava potrvá od 15. listopadu do 5. prosince 2018.
„Ambasadoři u královského dvora v Madridu zaujímali mezi císařskými vyslanci vždy přední postavení. Od 16. do 19. století tento post ve Španělsku zastávali desítky mužů, z nichž mnozí pocházeli z Českého království, které tehdy bylo součástí monarchie rakouských Habsburků“, vysvětluje autorka výstavy Milena Hajná, kunsthistorička z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. „Po příjezdu do Španělska byli vyslanci ohromeni nádherou dvorské kultury. Obdivovali monumentalitu tamní palácové architektury, sledovali trh s uměleckými díly, nakupovali obrazy, sochy, knihy, grafické listy, ale i oděvy, šperky a módní doplňky, nábytek či kožené pozlacené tapety. Mnohé se dodnes dochovalo na jejich sídlech v českých zemích“, doplňuje Milena Hajná.
Panelová výstava představí madridskému publiku zámky Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Horšovský Týn, Litomyšl, Hrádek u Nechanic, Velké Losiny či Konopiště a jejich unikátní sbírky, které mají vazby na španělské prostředí. Připomenuty budou příběhy osobností, které působily na Pyrenejském poloostrově a tamní životní styl a kulturu zprostředkovaly českým zemím.
„Zmíněn bude například Hans Ulrich z Eggenbergu, který jako první z rodu Eggenbergů vlastnil od roku 1622 panství Český Krumlov. Španělsko navštívil během své kavalírské cesty a na Pyrenejský poloostrov se vrátil během dvou diplomatických misí. O jeho cestách nejvíce vypovídají vpisky v knihách, které si zakoupil během cest a jsou uloženy na zámku Český Krumlov“, upřesňuje Milena Hajná.
Výstava upozorní i na Heřmana Jakuba Černína, který do Španělska zavítal během kavalírské cesty v roce 1681 a velká část dokumentů a památek na jeho osobu je uložena na zámku v Jindřichově Hradci či tamním státním oblastním archivu. Připomenut bude také například Vratislav z Pernštejna, nejvýznamnější diplomat 16. století, jehož časté pobyty ve Španělsku a v Itálii ho inspirovaly k vybudování skvostného zámku Litomyšl, nebo Viktor hrabě Dubský, který se coby vyslanec Rakousko-Uherska ve Španělsku v letech 1888-1903 věnoval sběratelství historických a uměleckých předmětů z doby renensance a baroka. Tato sbírka uměleckých předmětů španělské a latinskoamerické provenience je jednou z největších v České republice a je uložena na zámku Velké Losiny.
Výstava bude slavnostně zahájena za přítomnosti velvyslance České republiky ve Španělském království Ivana Jančárka. V budově Historického institutu Nejvyšší rady Španělska pro vědu a výzkum bude k vidění od 15. 11. do 5. 12. 2018.
Na vědeckém sympoziu, které se uskuteční 15. 11., bude českou stranu reprezentovat ředitel Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Petr Pavelec, který představí celorepublikový projekt NPÚ Šlechta českých zemí v evropské diplomacii, Milena Hajná s referátem o císařských vyslancích v Madridu a jejich sídlech v Českém království a kastelánka zámku Konopiště Jana
Sedláčková, jež připomene události kolem atentátu na svatební průvod španělského krále Alfonsa XIII. a princezny Viktorie Eugenie z Battenbergu, jehož přímým svědkem se stal i arcivévoda František Ferdinand d´Este.
Sympozium a doprovodná výstava jsou jednou ze zahraničních aktivit projektu NPÚ „Šlechta českých zemí v evropské diplomacii,“ který je součástí Evropského roku kulturního dědictví 2018.
Foto: Jan Tůma, Info NPÚ
