Publikováno: 25.10.2018 09:41

Studie, kterou při příležitosti 100. výročí založení Československa vypracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz CETA ve spolupráci s investiční společností TopForex, srovnávala dnešní situaci s první republikou pomocí tří hlavních ukazatelů: hrubého domácího produktu, očekávané doby dožití a indexu lidského rozvoje.

Analytici rovněž porovnali Československo, ČR a Slovensko s dalšími evropskými zeměmi. Kromě tradičního srovnání s Německem zmiňují také Belgii, Dánsko, Finsko, Francii, Jugoslávii (dále pak Srbsko), Maďarsko a Rakousko. Podle studie byly „úmyslně vybrány tyto země Evropy, které sdílí kulturní kořeny, ale zároveň nabízí rozmanitost, která je při srovnávání žádoucí“.

Po vzniku Československa v roce 1918 neměli jeho občané vyšší životní úroveň než Rakušané či Němci, nicméně za posledních 100 let se tento rozdíl výrazně prohloubil v neprospěch Česka, resp. Slovenska. Zaostávání vykazujeme zejména v ekonomické oblasti, kde se projevuje výrazně nižší úrovní hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele. V průměrné délce dožití nebo v indexu jeho kvality (HDI) jsou však rozdíly minimální.

Po vzniku Československa v roce 1918 neměli jeho občané vyšší životní úroveň než Rakušané či Němci, nicméně za posledních 100 let se tento rozdíl výrazně prohloubil v neprospěch Česka, resp. Slovenska. Zaostávání vykazujeme zejména v ekonomické oblasti, kde se projevuje výrazně nižší úrovní hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele. V průměrné délce dožití nebo v indexu jeho kvality (HDI) jsou však rozdíly minimální.

V rámci srovnávaných zemí byla po roce 1918 výše československého HDP na hlavu vyšší než v Jugoslávii, Maďarsku a Finsku. V tomto období lze navíc pozorovat zaostávání těch států, které se velkou měrou podílely na první světové válce – to byl případ Německa, Francie, Rakouska a Maďarska. „K našim bohatším sousedům jsme se přibližovali mezi světovými válkami,“ komentuje výsledky studie Ivor Lehoťan, výkonný ředitel společnosti TopForex.

Za posledních sto let se však situace v Evropě značně změnila, to je vidět hlavně na poměrech ekonomických výkonů zkoumaných zemí. HDP na jednoho obyvatele dosahovalo v roce 1920 v Československu přibližně 80 procent produkce Rakouska a 70 procent produkce Německa, uvádí studie.

V roce 2017 už Česká republika navzdory značnému nárůstu HDP na hlavu dosáhla pouze 46 procent ekonomického výkonu Rakouska, Slovensko pouhých 40 procent. V porovnání s Německem si ČR pohoršila ve stejném období zhruba o 20 procentních bodů na 48 procent a Slovensko na 43 procent.

„Česká republika v průběhu sledovaného období vždy dokázala po konci válek a konfliktů dohnat své západní sousedy. V roce 1946 bylo HDP na hlavu v Československu dokonce vyšší než ve Francii a Německu,“ tvrdí analytici. Tyto země však po druhé světové válce dokázaly nastartovat své ekonomiky a „utekly“ tak Československu, na jehož ekonomické výkonnosti se projevil především nástup komunistického režimu. „Komunistický režim u nás decimoval ekonomiku více než 40 let a následky jsou patrné dodnes,“ uvádí studie.

Další ekonomický vývoj pak ovlivnilo zejména rozdělení republiky v roce 1993. „Česko a Slovensko čekaly po rozdělení odlišné cesty, a to jak kvůli rozdílné vyspělosti a infrastruktuře, tak i přijetím eura na Slovensku,“ říká Lehoťan. Zatímco těsně po rozdělení státu mělo Česko o 56 procent vyšší HDP než Slovensko, v roce 2004 byl tento rozdíl 38 procent a loni klesl na 14 procent.

„Přibližování slovenské ekonomiky k té české vysvětlují někteří analytici přijetím eura na Slovensku v roce 2009, jiní naopak v tom faktor vyššího růstu nevidí. V této otázce momentálně není v odborné veřejnosti nalezena shoda,“ tvrdí analýza.

--

Analytici následně srovnávali průměrnou délku dožití při narození v roce 1921 s rokem 2016. „Odráží totiž hned několik faktorů, jako je například kvalita zdravotní péče, kvalita bydlení, pracovní podmínky, dětskou úmrtnost i například období války či míru,“ vysvětluje studie.

„Očekávaná délka dožití při narození velice rychle roste v celém světě, obzvlášť v Evropě. Technologický pokrok zvýšil dostupnost a kvalitu zdravotní péče a také životní standard,“ říká analytik společnosti CETA Pavel Peterka

V rámci srovnávaných zemí byla po roce 1918 výše československého HDP na hlavu vyšší než v Jugoslávii, Maďarsku a Finsku. V tomto období lze navíc pozorovat zaostávání těch států, které se velkou měrou podílely na první světové válce – to byl případ Německa, Francie, Rakouska a Maďarska. „K našim bohatším sousedům jsme se přibližovali mezi světovými válkami,“ komentuje výsledky studie Ivor Lehoťan, výkonný ředitel společnosti TopForex.

Za posledních sto let se však situace v Evropě značně změnila, to je vidět hlavně na poměrech ekonomických výkonů zkoumaných zemí. HDP na jednoho obyvatele dosahovalo v roce 1920 v Československu přibližně 80 procent produkce Rakouska a 70 procent produkce Německa, uvádí studie.

V roce 2017 už Česká republika navzdory značnému nárůstu HDP na hlavu dosáhla pouze 46 procent ekonomického výkonu Rakouska, Slovensko pouhých 40 procent. V porovnání s Německem si ČR pohoršila ve stejném období zhruba o 20 procentních bodů na 48 procent a Slovensko na 43 procent.

V tomto ohledu Česko západní země v podstatě dostihlo a za poslední století vykazuje výrazný nárůst. Rozdíl mezi Českem a Rakouskem či Německem v průměrné délce života činí pouhé dva roku, Slováci ztrácejí čtyři roky. „Česká i Slovenská republika patří ve zmíněné kategorii ke světové špičce,“ uvádí Peterka.

„Můžeme za to děkovat především industrializaci, která v Evropě vytvořila dostatek bohatství. Díky němu si tak evropské státy mohly dovolit zvýšení kvality a dostupnosti zdravotní péče a dalších životu důležitých služeb,“ zdůvodňuje tento pokrok studie.

Lepší zdravotnická péče se projevila i na vymýcení některých dnes už banálních nemocí, na které lidé ještě před stoletím umírali. Dalekou minulostí je v Evropě také úmrtnost dětí do pěti let, ta byla bohužel ve dvacátých letech 20. století stále běžným jevem. Ve srovnání s první republikou se také výrazně zvýšil kalorický příjem na osobu. Zatímco v roce 1921 mnozí lidé strádali, dnes řeší Evropa spíš problémy s obezitou.

Studie také sledované země srovnávala podle indexu lidského vývoje (HDI). Ten hodnotí kvalitu života komplexně podle zdraví, vzdělání a životního standardu. Hodnota indexu se pohybuje mezi 0 a 1, přičemž jednička představuje nejrozvinutější HDI.

HDI během posledního století výrazně vzrostl ve všech sledovaných zemích. Patrný je v tomto ohledu rozdíl mezi státy bývalého východního bloku a jejich západními sousedy, kteří jsou na tom mnohem lépe. „Za to můžeme „poděkovat“ komunistům a jejich režimu,“ vysvětluje studie.

Česká společnost urazila dlouhou cestu kupředu

I přesto jsou na tom bývalé komunistické země mnohem lépe než před sto lety. Co se týče Československa, oba jeho nástupnické státy mají index HDI ve srovnání s první republikou více než dvojnásobný.

„Lze říci, že ekonomické podmínky a životní úroveň České republiky a Slovenska svou kvalitou dramaticky převyšují podmínky v Československu, které bývá často prezentováno jako jedno z nejlepších období našich dějin,“ shrnuje výsledky analýzy studie. Tuzemská společnost podle ní urazila dlouhou cestu kupředu.

„Prodlužuje se průměrná doba života, klesá dětská úmrtnost, drtivá většina obyvatel Evropy je dobře živená a ubytovaná, průměrný pracovní týden klesl z 60 hodin týdně pod 40 hodin týdně, zvýšila se dostupnost vzdělání, cestování je mnohem jednodušší a mnoho dalšího,“ tvrdí analytici.

Jako důvod prezentace první republiky jako idylického období našich dějin výzkumníci z CETA a TopForexu považují fakt, že ve srovnání s tehdejší Evropou nebylo Československo považováno za „chudšího bratra“ jeho západních sousedů. „Na tuto strunu hrají populisté ze všech koutů politického spektra a snaží se přes emoce spoluobčanů vyvolat dojem, že se dnes mají vlastně špatně,“ upozorňují.